Dva týdny před začátkem summitu Východního partnerství ve Vilniusu, na němž má Ukrajina podepsat smlouvu o přidružení k EU, nabírají události v Kyjevě rychlý spád. Ukrajinská Rada (parlament) se na mimořádném zasedání 13. listopadu rozhodla odložit hlasování o propuštění vězněné opoziční vůdkyně Julije Tymošenkové na 19. listopad, přestože jde o jednu ze základních podmínek požadovaných evropskou stranou.
Tři dny před tím odcestoval ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na neplánovanou návštěvu Moskvy, která od té doby budí polemiku. „Oficiální web Viktora Janukovyče informoval ještě ten den o tom, že prezident odjel na návštěvu Ruské federace. Nic víc, konstatuje kyjevský deník politického středu Den. Portál ruského premiéra Vladimíra Putina žádné informace nesdělil. To může vyvolat jen řadu spekulací a dohadů.“
Otevřeně prozápadní Kyjev Post hovoří o nátlaku Moskvy, a dokonce „obchodní válce proti Ukrajině“, které by „ukrajinská ekonomika nedokázala vzdorovat“ vzhledem k tomu, že „jsou její klíčová odvětví závislá na Rusku“.
Podle ukrajinského premiéra Mykoly Azarova, kterého cituje Ukrajinská pravda, zařadil Kyjev ‚zpátečku‘ ve snaze „normalizovat vztahy s Ruskem“ a uklidnit ukrajinské „průmyslníky a podnikatele, které situace kolem obchodních vztahů s Moskvou silně znepokojuje“. Putin údajně žádal na neplánovaném setkání Azarovovu hlavu, protože podle Ruska příliš podporuje sbližování se Západem.
Evropští diplomaté v Bruselu se „vzdali naděje, že Ukrajina smlouvu podepíše,“ domnívá seEUobserver. Zpravodajský server připomíná, že právník Julije Tymošenkové Serhij Vlasenko byl před pár dny obviněn z domácího násilí:
Toto gesto přichází 48 hodin před tím, než mise Evropského parlamentu rozhodne, zda Ukrajina skoncovala se ‚selektivní justicí‘. A týden před rozhodnutím ministrů zahraničí EU [18. listopadu], zda s někdejšími sovětskými republikami podepíšou 27. listopadu v litevské metropoli dohodu.